Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Církevní restituce - spravedlnost versus demokracie?

31. 05. 2013 22:32:58
V nejbližších dnech Ústavní soud rozhodne o Zákoně o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, známém jako církevní restituce. Proti tomuto zákonu je nejen polovina poslanců Poslanecké sněmovny ČR, ale také pravděpodobně nadpoloviční většina populace. Výzkumy v České republice však pravidelně ukazují svojí poměrně velkou nepřesnost a česká společnost se ráda rozhoduje jim navzdory. V následujících řádcích však pojďme předpokládat, že výzkumy opravdu správně ukazují na většinový nesouhlas se zákonem v české společnosti. Měl by se tím Parlament České republiky, případně Ústavní soud, řídit?

Na úvod pár základních faktů.

Česká republika je (nebo by dle své ústavy měla být) parlamentní demokracií, kde lidem volení poslanci a senátoři hlasují (nebo by aspoň měli) podle svého nejlepšího vědomí a svědomí o zákonech, které by měly být pro zemi co možná nejlepší. Nejsou za své hlasování postižitelní a je zcela na nich, aby hlasovali, jak uznají za vhodné. Je jejich ústavou garantovaným právem hlasovat proti vůli lidu a je ústavou garantovaným právem lidu je v následujících volbách nezvolit. V průběhu mandátu jsou však pány svého svědomí poslanci a nikoli průzkumy veřejného mínění.

Pak je zde Ústavní soud, který stojí poněkud mimo demokratický řád a je jakousi kontrolní institucí, která dohlíží, aby se v České republice dodržovala Ústava a ústavní zákony. Je institucí liberálního charakteru, nikoli však liberalismu ve smyslu hlásání svobody, tolerance, apod., ale liberalismu jakožto doktríny, která si je stejně jako ve starém Řecku Aristoteles vědoma toho, že demokracie musí mít své hranice. Pokud je nemá, tak se z ní stane ochlokracie, zvrhlá formu demokracie, kde vládnou nikoli pravidla, rozum a většina s respektem k právům menšiny, ale většinový dav, který svoji vůli prosazuje jen s ohledem na své zájmy a ostrakizuje ty, které s ním nesouhlasí.

Tento ústavní soud, který řada politiků považuje buď za nekompetentní třetí komoru parlamentu, nebo za velice úctyhodnou instituci, což zpravidla záleží na tom, jestli jim soud dá za pravdu či nikoli, má nyní rozhodnout, zdali schválí, či odmítne zákon, který je v rozporu s veřejným míněním. Jak by měl rozhodnout?

Jaké jsou hlavní argumenty proti navrácení majetku církvím....

Podle nejtvrdšího (zároveň však historicky poněkud zmateného) jádra odpůrců by se církvím (především pak Římskokatolické církvi, která se týká většina majetku a financí) nic vracet nemělo, protože to vše vlastnily ilegálně na základě krádeží od jiných, protože nikdy nic nevytvořily a protože jejich existence je vlastně úplně zbytečná, škodlivá a nemá cenu se o tom vůbec bavit. Tento argument je mírně řečeno sporný. Sporný je proto, že církev prokazatelně značnou část svého (a nejen svého) majetku vytvořila a dlouhou dobu se o něj starala a provozovala jej. Řeč je například o univerzitách, které byly až do konce 19. století zakládány téměř výhradně církvemi (samozřejmě existovaly výjimky). Stejně tak nespočet klášterů, nemocnic a sirotčinců bylo zakládáno a provozováno církvemi, které tak pomáhaly lidem, kteří měli složitou životní situaci. Pro úplnost však v žádném případě nechci tvrdit a zásadně odmítám názor, že církve v této době byly pouze nositelkami vzdělanosti. Je nesporným faktem, že mají na rukách také spoustu krve, ať již jde o (nejen) papežem vyhlašované křížové výpravy, mučení a upalování domnělých čarodějnic či likvidaci názorových odpůrců (Hus, Albigenští, protestanti, katolíci, atd.). I z těchto činností pochází část později zabaveného majetku, nicméně argument, že se církve chovaly špatně, nemůže být použit jako důvod, proč jim o 150 a více let později ve zcela jiné společnosti nemůže být navrácen majetek, jehož odebrání bylo právně velice sporné. To bychom do historických sporů zabředli bez možnosti úniku.

Další argumentační linií odpůrců restitucí je názor, že Česká republika je většinově nevěřící stát, čemuž by se církve měly přizpůsobit a nežádat po státu majetek, po jehož získání se stanou (zvláště pak Římskokatolická církev) jedním z největších vlastníků půdy a nemovitostí v České republice. Prvním část argumentu je opět problematická, protože podle údajů České statistického úřadu sice kolonku náboženské vyznání vyplnilo více méně lidí, než kolonku bez vyznání (2 168 952 vs. 3 604 095), ale na tuto otázku neodpovědělo více než 4,5 milionu lidí, takže nelze říci, že by v ČR byla většina nevěřících obyvatel, ale spíše že dvě pětiny obyvatel to považují za svoji soukromou věc. Druhá část argumentu nekulhá na rozdíl od první části na jednu, ale rovnou na obě nohy - tvrdit, že když je někdo bohatý i přes hlásání povinnosti být spíše chudý (zjednodušená parafráze Ježíšových slov, že církev má být chudá), tak mu majetek vezmeme a budeme z něj těžit všichni, je z právního hlediska naprosto nepřijatelný. A jestli se v něčem odpůrci i příznivci církevních restitucí shodnou, tak je to (doufám) souhlas s právním státem a ve finále je už pak jedno, jestli je tu věřících deset tisíc nebo deset milionů.

Třetím argumentem je finanční krize a tvrzení, že "stát na to prostě nemá". Vzhledem k tomu, že státní výdaje České republiky jsou v posledních několika letech více než bilion (tisíc miliard) Kč, tak cca 2 miliardy ročně, které stát po 30 let bude vyplácet církvím, jsou pro státní rozpočet drobné. Nehledě na fakt, že spolu s tím se budou snižovat státní příspěvky církvím, které na konci zmizí zcela.

Čtvrtým a jedním z nejhlasitějších argumentů, je obava z "prolomení" Benešových dekretů. Zákon na mnoha místech jasně píše, že vyrovnání se týká období 1948 - 1989 a zároveň v §8 se píše, že "věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy". Ten nejhlasitější argument je tedy paradoxně tím nejsnáze vyvratitelným jen na základě přečtení zákona, který není nijak dlouhý (12 stránek). Zároveň také ukazuje, jak účelově jsou Benešovy dekrety vtahovány do vnitropolitického dění i ve chvíli, kdy s ním nemají nic společného a Němci (nejen oni, ale většina české společnosti si dekrety spojuje právě s nimi) se tak stávají účastníky české politiky i přes to, že v Německu se Benešovy dekrety (kromě několik srazů Landsmannschaftu) v politice dávno neřeší.

.....a jaký je argument pro?

Je jistě pravdou, že nelze napravit všechny křivdy komunistického režimu. Řada lidí byla popravena, mučena, umřela v nelidských podmínkách v komunistických lágrech či uranových dolech a řada lidí byla zlomena tím, že musela deklarovat souhlas s invazí v srpnu 1968 jen proto, aby mohli pokračovat ve své práci, neboť měli rodinu, která na nich závisela. To napravit nejde, to lze (logicky s výjimkou poprav, tam by byl na místě trest) jen odškodnit. Ale ve chvíli, kdy máme již dvacet let (!!!) možnost navrátit ukradený majetek, možnost, kterou více či méně ignorovaly všechny vlády od roku 1993, tak tu možnost musíme využít. Ne proto, že by církve bez toho nepřežily, ne proto, že bychom měli peněz a pozemků na rozdávání, ale proto, že je to spravedlivé.

Nelze nikoho okrást a pak říct "pardon, už je to moc dlouho a my z toho máme zisky, se kterými počítáme". Co bylo ukradené, musí být vráceno a není li to možné vrátit, tak náležitě odškodněno. Hlas lidu je v tomto případně nikoli nedůležitý, ale irelevantní. Demokratická většina lidu nemůže rozhodovat o tom, jestli se stát zachová či nezachová spravedlivě a je smutné a ostudné, že někteří politici zneužívají odporu části české společnosti k církvím. Církve mají stejný nárok na rovnost před zákonem, jako kterékoli jiné organizace. Nemůže to být orwellovské "všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější". Nehledě na fakt, že se tím uvolní značné množství majetku a půdy, se kterými se kvůli restituční blokaci nemohlo manipulovat, což po uvolnění pomůže dalšímu rozvoji měst a obcí a v důsledku i ekonomickému růstu.

Závěrem

Argumenty proti restitucím byly zmíněny a byly vyvráceny. Bylo by podivuhodné, kdyby Ústavní soud rozhodl jinak, než zamítnutím stížnosti proti zákonu o restitucích, nicméně pokud tu stížnost ve finále opravdu zamítne a církevní restituce vstoupí definitivně v platnost, tak to bude historický okamžik, kdy se český stát a aspoň část jeho společnosti dokáže postavit čelem ke své minulosti a napravit historickou křivdu, kterou s sebou táhne jako sice poměrně ziskovou, ale přesto příslovečnou kouli na noze.

Autor: Jan Řežábek | pátek 31.5.2013 22:32 | karma článku: 21.43 | přečteno: 1073x

Další články blogera

Jan Řežábek

Česká polistopadová politika - jak jsme na tom?

V dnešní době je oblíbenou činností kritizovat polistopadový režim. Vše bylo rozkradeno, morální hodnoty zmizely, lidé jsou sobci a všichni politici jsou zkorumpovaní. Nesouhlasím. Nebylo, nezmizely, nejsou a znovu nejsou. Na následujících řádcích nejprve shrnu určující momenty vývoje českého režimu a následně se pokusím o jeho obhajobu či alespoň méně skeptický pohled.

3.12.2014 v 16:08 | Karma článku: 11.72 | Přečteno: 575 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Václav Vysušil

Proč se otravovat s výročími typu '68

Okupace 68? No a co, už s tím neotravujte. Život jde dál, myslí si Marek Raida. Co zajímalo naše dědy, nezajímá naše děti. A kdo to nechápe, měl by si dát studenou sprchu a naučit se vnímat svět v nových souvislostech.

23.8.2017 v 7:20 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 121 | Diskuse

Luděk Mazurek

Papež František upřednostnil zájmy uprchlíků před bezpečím a životy domácích lidí!

Dnešní poselství Papeže Františka, ve kterém povyšuje zájmy uprchlíků nad národní bezpečnost a hájí údajné „právo“ kohokoli vstupovat do jakékoli země, která má mít povinnost se pak o něj postarat, je skutečně nevídané a šokující.

22.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 38.39 | Přečteno: 1394 | Diskuse

Tomáš Gayer

Slova papeže Františka mě moc potěšila

Slova papeže Františka, že zájmy uprchlíků jsou důležitější než národní bezpečnost, mě nesmírně potěšila. Předpokládám, že ještě tento týden....

22.8.2017 v 19:29 | Karma článku: 39.03 | Přečteno: 2095 | Diskuse

Jan Ziegler

Mnozí Rusové stále hájí brutální okupaci Československa

Se zájmem jsem se včera podíval na dokument České televize Invaze 1968 ruský pohled. Smutné ovšem je, že názory sovětského generála, který prokazatelně lhal o srpnové okupaci, v Rusku stále převažují.

22.8.2017 v 19:20 | Karma článku: 27.83 | Přečteno: 700 | Diskuse

Karel Trčálek

Památník Vasiľa Biľaka zničila neomarxistická aktivistka

Máte doma Gottwaldovu sochu? Nebo Leninovu? Pak jste ji určitě někde ukradli, nezákonně zprivatizovali

22.8.2017 v 19:09 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 477 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 747
Liberál, agnostik, fanda Arsenalu a nenapravitelný idealista

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.